Sladidla od D po F

V této sérii článků si probereme podrobněji jednotlivá sladidla povolená a používaná
v České republice. Budeme se snažit zařadit do přehledu všechna sladidla, s kterými se
spotřebitel může v potravinářských výrobcích setkat. Nechceme však vynechat ani
přírodní látky se sladkou chutí, které se při průmyslovém zpracování běžně neužívají,
avšak v domácích podmínkách jimi mohou být pokrmy či nápoje dochucovány.

Dulcin

je starší dnes již obsolentní sladidlo. Přesněji chemicky jde o p-fenethylmočovinu. Je 250x
sladivější než řepný cukr (sacharóza). Byl objeven zhruba pět let po sacharinu. Přestože na
rozdíl od sacharinu nemá kovovou pachuť, jeho užívání v potravinářství nebylo nikdy
masivněji rozšířeno. Dnes není v ČR ani v Evropské unii povoleno používat dulcin jako
sladidlo. V USA byl stažen z trhu pro podezření z karcinogenity.
Dulcitol neboli galaktitol jde o cukerný alkohol (hexitol). V přírodě se vyskytuje se v maně
madagaskarské. Jedná se o redukční produkt monosacharidů galaktosy a tagatosy. U nás se
používá zřídka spíše v hyperhydratačních nápojích určených pro sportovce. Podobně jako u
ostatních alkoholických cukrů se při překročení doporučené denní dávky mohou dostavit
zažívací obtíže, plynatost, flatulence a průjem.

Erythritol E 968

je sladidlo, které není kalorické. Jeho sladivost je 0,6-07x nižší ve srovnání s řepným cukrem.
Má obdobné chemické vlastnosti jako řepný cukr, proto je vhodné pro vaření, pečení a slazení
teplých i studených nápojů. Jeho užívání je možné i při redukčních dietách. V přírodě lze
erythritol nalézt v malém množství ovoci, např. ve víně a melounech, je obsažen ve
fermentovaných potravinách jako sójová omáčka, sýr, víno a pivo. Erythritol má vysokou
zažívací toleranci, je bezpečný pro osoby s diabetem. Zamezuje vzniku zubního kazu.
Používání erythritolu jako potravinářského sladidla je v ČR povoleno. Erythritol se komerčně
využívá už od roku 1990 při přípravě potravin a nápojů. Nezanechává nepříjemnou pachuť.
Metabolické, toxikologické a klinické studie potvrdily naprostou bezpečnost erythritolu.

Fruktóza neboli ovocný cukr

je monosacharid, patřící mezi ketózy. Nachází se v mnoha potravinách, zejména v ovoci. Med
obsahuje přibližně 40% fruktózy. V potravinářství se fruktóza užívá jako náhradní sladidlo
vhodné pro diabetiky. Fruktóza má stejné vlastnosti jako sacharóza, takže snese i tepelnou
úpravu. Je možné jí použít pro přípravu čokolád i marmelád. Obsahuje stejné množství
energie jako sacharóza na 17kJ v 1 g, proto je používání fruktózy nevhodné při redukční dietě.
Ovocným cukrem by neměli sladit nemocní se zvýšenou hladinou tuků v krvi. Hladinu cukru
v krvi zvyšuje pomaleji než sacharóza či glukóza. Přesto by s ní neměly být slazeny nápoje a
kompoty. Má 1,3x vyšší sladivost než sacharóza. Diabetici, kteří nemají zvýšenou hladinu
tuků v krvi a zároveň mají normální tělesnou hmotnost, mohou konzumovat fruktózu do 30 g
denně.

Fruktózový sirup

je sladidlem, které je společně s fruktózo- glukózovým a s glukozovým sirupem,
v potravinářském průmyslu velmi oblíbeno. Můžeme se s nimi setkat v nápojích, slazených
mléčných výrocích, zmrzlinách, instantních výrobcích apod. Pro konzumaci výrobků
slazených fruktózovým sirupem diabetiky platí stejné zásady jako pro používání fruktózy.
Nápoje s obsahem fruktózového sirupu by diabetici pít neměli.
Fruktózo- glukózový sirup jako sladidlo není pro diabetiky vhodný!
Glucin
chemicky je to sodná sůl směsi disulfokyseliny a trisulfokyseliny triazinu. Toto umělé
sladidlo má mnohonásobně vyšší sladivost než sacharóza. Ovšem jeho sladivost převyšuje i
sladivost sacharinu. V České republice není jeho používání v současné době povoleno.

Glucitol

častěji nazývaný sorbitol E420 je alkoholický cukr (alditol). Izolován byl poprvé v roce 1872
z jeřábu ptačího. Jde o látku, která se v malém množství přirozeně vyskytuje v lidském těle.
Má poloviční sladivost než sacharóza. Sorbitol se běžně používá jako náhradní sladidlo ke
slazení pokrmů pro diabetiky. Maskuje pachuť sacharinu, proto se tyto dvě látky velmi často
v náhradních sladidlech mísí. Jeho používání je v zemích EU pochopitelně povoleno. Sorbitol
zvyšuje hladinu cukru v krvi a je kalorický (obsahuje energii) 10kJ v 1 g. V přírodě se
vyskytuje v ovoci, zejména v třešních a hruškách. Průmyslově se vyrábí redukcí glukózy.
Výrobu sorbitolu ze sacharózy lze realizovat dvěma způsoby – chemickou a biochemickou

cestou. V obou případech je nejprve nutné rozštěpit molekulu sacharózy na glukózu a
fruktózu.
Vedlejším produktem technologie výroby sorbitolu je fruktózový sirup. Při překročení
doporučené denní dávky vyvolává sorbitol bolesti břicha, nadýmání, flatulenci a průjem.
Neměly by ho jíst osoby se syndromem dráždivého tračníku. Pokud se ve výrobku nachází
více jak 10 % sorbitolu, musí být obal označen upozorněním: „Nadměrná konzumace může
vyvolat projímavé účinky“. Avšak pozor zažívací obtíže u dospělých může vyvolat již 25-50
mg sorbitolu.

Glukóza

neboli hroznový cukr. Můžeme se setkat i s názvy D-glukóza či dextróza. Toto sladidlo je pro
diabetiky nevhodné. Tento cukr koluje běžně v krvi člověka. Je to ten cukr, jehož hladinu v
krvi (glykémii) měříme a kterého mají diabetici v krvi nadbytek a neumí ho využít. Jedinou
výjimkou, kdy diabetik může glukózu jako první pomoc použít, je hypoglykémie (nízká
hladina cukru v krvi).

Glukózový sirup

se vyrábí z obilovin především z kukuřice občas z rýže, ale dá se vyrobit i z brambor. Přidává
se hlavně do výrobků s hladkou konzistencí, instantních nápojů. Má menší sladivost než
sacharóza, proto se často doplňuje jiným sladidlem s vyšší sladivostí.

Glycyrrhizin E958

bývá extrahován z rostliny lékořice jako sodná nebo vápenatá sůl kyseliny glycyrrhizinové. Je
asi padesátkrát sladší než cukr. Jeho výrazně lékořicová příchuť zabraňuje většímu použití
jako sladidla. Používá se proto spíše jako lékořicová příchuť se sladícím účinkem.